ANGKOR VAT - KAMBODŽA

Největší chrámový komplex na světě.
Klenot Kambodži, který je zobrazen na státní vlajce. 
Po staletí zapomenutý v zeleném pralese s tichou historií.  

V noci nás přiváží Leny z letiště. Během cesty se domlouváme, že využijeme jeho taxi služeb i další dva dny.Když o půlnoci procházíme bránou do apartmánového komplexu, zaráží mě osm monitorů, které za pomocí kamer sledují celý areál. Ostnatého zakončení každého plotu si všímám v dalších dnech. Dnes je Kambodža považována za bezpečnou zemi, ovšem pozůstatky z hrozné historie, přetrvávají dodnes. Mnoho kambodžských občanů si bohužel pamatuje masovou genocidu, kterou na svém národu systematicky páchal vůdce khmérské strany Pol Pot ve spojení s čínským Mao-Ce Tungem. Během nejstrašnějších kambodžských let 1975-1979 bylo utýráno, vyhladověno, umučeno a zavražděno 1,5-2 miliony lidí. Během těchto let vzniklo v zemi 196 věznic. Ta s nejhorší minulostí se nazývala S-21. Z 20 tisíc vězňů přežilo jen sedm. Čtyři krvavé roky ukončila svým vpádem do Kambodži, vietnamská armáda. Stále jsou zde bohužel oblasti, která nejsou odminovány a vstup je zakázán. Všichni Kambodžani, se kterými se setkáváme jsou milí, ochotní a stále usměvaví lidé. Vždy si kladu stejnou otázku, proč se lidstvo nepoučí z historie? Ještě v Čechách jsme si zakoupili vstupenky do Angkor Vatu. Tento chrámový komplex, který je největší na světě, se nachází hodinu od letiště Siem Reapu. Ráno už na nás čeká usměvavý Toni. Bratr měl prý nehodu, tak poslal jeho. Se svým Tuk-Tukem nás za domluvených 25 dolarů přibližuje přes den k jednotlivým chrámům malého okruhu. Stojíme před první vstupní bránou a já mám pocit jako by se čas zastavil. Nevnímám turisty, kteří prochází kolem mě, ale obrovskou stavbu, která se tyčí přede mnou. Celková plocha Angkor Watu je okolo 200 hektarů, to je 4,5x více, než má území státu Vatikán.Hned za branou navazuji přátelský vztah s jednou z mnoha místních opic. "Ty jsi tak roztomilá," snažím se o kompliment. "Určitě máš v tomhle horku žízeň." A daruji ji svoji jedinou láhev vody. Šikula ji dokáže i otevřít. Po chvíli ji ovšem láhev vypadává a kutálí se k mým nohám. V dobré víře ji chci podat zpět. Bohužel to opice vyhodnotila jinak. Ty její vyceněný zubiska minuly mojí ruku jen o fous. Jak rychle naše přátelství začalo, tak rychle skončilo. Kambodžané jsou právem nesmírně hrdí na Angkor Vat, který je jejich klenotem. Obrázek chrámu zdobí i kambodžskou státní vlajku. V příšerném horku jsme dnes chodili a lezli po obrovském komplexu, který někdo nešikovně nazval malým okruhem. Když večer vypadáváme před apartmánem z Tuk-tuku, chceme říct, "zítra už nikam".Snad proto se domlouváme na ranní vyzvednutí v 5:30. Východ slunce nad Angkor Vatem si přece nemůžeme nechat ujít.

Ráda bych napsala, že nás sluneční paprsky vytáhly z postelí, ale není to tak. Po včerejším zničujícím dni, přesvědčuji sama sebe, že vstávání v pět hodin byl dobrý nápad. Jediný, kdo se ke mně přidává, je Téďa. Zbytku skupiny prý stačí fotky a video. Tomi přijíždí s pěti minutovým zpožděním. Myslím, že ráno trpěl podobně jako my. Když před šestou hodinou zastavuje před chrámem, ke kterému vede 350m dlážděná cesta, závidím mu, že zůstává v Tuk-tuku. Komplex Angkor Vatu je tak obrovský, že ho nelze projít bez přibližovadla. Turisti využívají Tuk-tuky, kola, motorky nebo automobily. Chrám navštíví kolem 1700 turistů denně, takže přejít silnici na druhou stranu za svým řidičem, je tak trochu výzva. Pokud se nejedná o průvodce, řidiči do chrámů nechodí. Své čekání si krátí rozhovory s ostatními nebo z pod sedadla vyndají houpací síť a relaxují ve stínu stromu. Ve svém Tuk-tuku mají přivařené ke stropu háčky pro její snadné zavěšení. Jak bych si teď do sítě ráda vlezla a znovu zavřela oči.Když jsme šli včera na oběd do restaurace, všimla jsem si, že je několik sítí zavěšených i na parkovišti před restaurací. Proč si nedát šlofíka po dobrém obědě?S Téďou přicházíme před chrám mezi prvními. Jakmile se za sebe po pár minutách otočím, vidím stovky dalších nedočkavců. Na obloze před námi se postupně začíná odvíjet divadelní hra barev. Věže chrámu, které představují lotosové květy, jsou nejdříve zahaleny do temné noční oblohy. S narůstajícím zpěvem ptáků a vřískáním opic, začínají věže ukazovat svoji krásu v ohnivých barvách pozadí. Oheň postupně uhasíná a je vystřídán modrou oblohou, která jako by celé představení uhasila. Začíná nový den a zástupy turistů vstupují do chrámu. Podle plánu nás Tommy odváží zpět do apartmánů. On si ulehá do své houpací sítě a my na dvě hodinky do bílých postelí. Čas pro odjezd v jedenáct hodin vyhovuje i druhé polovině skupiny. Velký okruh Angkor Vatu může začít. Je neuvěřitelné, že rozsáhlé množství chrámů a staveb se stalo ve 12 století milionovou metropolí, která ovšem následně na dlouhou dobu zanikla. Při hledání vzácného motýla v roce 1861, chrámy náhodně objevil francouzský přírodovědec Henri Mouhot. Postupně nám Tommy zastavuje vždy na hodinu až dvě, abychom se na tento čas přenesli do dávných časů a prošli se cestami a chodbami po stopách Khmérů.Když je slunce ve své největší síle, zastavujeme u hlavního královského chrámu. Ten tvoří tři stupňovitá patra a v tom nejvyšším se k nebi tyčí pětice hlavních věží, které představují vrcholky mýtické hory Méry, značící domov bohů.Den je téměř u konce a všichni čtyři se z posledních sil drápeme na kopec, abychom si užili západ sluníčka a také se rozloučili s Kambodžou. Zničení, hladoví, ale se spoustou nových zážitků, nastupujeme k Tommymu a ten nás odváží na noční trh do Siem Reapu. Jakmile vidím pojízdné stánky s mnoha jídly podél ulic, okamžitě na únavu zapomínám. Jako sednout si na jediné dětské židličky, které jsou pro hladové hosty připraveny, je výzva nejen pro mě, ale hlavně pro Téďu s Domčou. Naštěstí vydržela i pod Máťou. Ten si ji pravděpodobně spletl s houpací sítí. Už chápu o čem paní učitelka mluvila na třídních schůzkách. Snad se nenechá inspirovat opicemi a po návratu nebude šplhat po skříňkách. Dnešní den zakončujeme relaxem v bazénu s čerstvými ananasovými, pomerančovými a mangových džusy. Ale už spát. Ráno nás čeká loučení s Kambodžou a přelet do Malajsie.