SINGAPUR

Přes Londýn za asijským tygrem

Po přeplněné D5 jedeme za svým dalším snem. I tentokrát volíme Asii, kterou jsme si zamilovali. Pozoruji okýnkem ubíhající zmrzlou krajinu a nereaguji na Tédi rozhovor, že máme s Máťou určitě v batozích spoustu zbytečných věcí. Předpokládám, že tím myslí miniaturní sáček s pláštěnkou, kterou si odmítl narozdíl od nás zabalit.

"Něco mě pořád tlačí do boku," pronesl Téďa a sáhnul do kapsy bundy.

"Aha, tak my si balíme zbytečnosti?" rozesmála jsem se. "Jsem zvědavá, jak tohle vysvětlíš na pasovce?"

V ruce držel štípací kleště, kterými před odjezdem odstřihal vánoční dekorace.

Jakmile vstoupíme do haly letiště, okamžitě nás zaplaví množství endorfinů. Za pár hodin se vzneseme do vzduchu a posuneme se o 10 tisíc kilometrů na východ.

Do připraveného Airbusu A319 postupujeme s dalšími cestujícími letištním rukávem. Máťa si prohlíží na letence číslo sedadla.

"Téďo, máš taky Éčko?" a koukne na něj za sebe.

"Ne. Já mám 5G." Tak tahle odpověď rozesmála i pána vedle něj, který doposud na naše rozhovory nereagoval.

Za dvě hodinky jsme po delším kroužení nad Londýnem přistáli.

Heathrow je obrovské letiště a my se musíme dostat ze třetího na pátý terminál. Raději nebudu naše hledání terminálu detailněji popisovat. Nicméně, 3 hodinový čas pro přestup byl dobrý nápad.

Jo, ještě jsem si vzpomněla, když nás bus odvážel od letadla, tak jsme projížděli tunelem, který je pod letištní plochou. Hrozně jsem se vyděsila, když se náš řidič cpal do tunelu a proti nám vyjížděl druhý bus. Vždyť se tam doprava nevejde! Musí ho nechat projet! Až když pokračoval vedle něho zleva, tak mi to došlo. Míšo, vítej v Anglii 😂

Jsme v odletové bráně a u prosklené stěny pozorujeme krále mezi letadly. V Airbusu 380 strávíme dalších 13 hodin. Pozorujeme dvě řady okýnek nad sebou a techniky v reflexních bundách, kteří jsou vedle kol jako figurky z lega. Už se nemůžeme dočkat, až se dostaneme na palubu a na svá sedadla. Sedadla jsem za poplatek 2000kc odmítla rezervovat. Máme štěstí. Sedíme spolu a u okýnka. Na Tédi hlášky, že doufá v místo v jiném patře letadla, jsem doma nereagovala.

O naší palubní část, kde je 80 sedadel, se starají 3 stevardi a 1 letuška. Počítáme, že letadlo pojme něco kolem 600 lidí. Takže jsme právě strčili všechny obyvatele naší obce do jediného prostoru.

Jakmile jsme dostali povolení k vzletu, pilot roztočil čtyři obrovské motory, jejichž hukot prostoupil palubou.

Doufám, že tu ranvej udělali soudruzi dostatečně dlouhou. Tohle se od země jen tak neodlepí! Než pilot odlepil podvozek od země, přistihla jsem se, jak pravým chodidlem tlačím do podlahy. Myslím, že jsem nebyla jediná.

Po 13 hodinách a po 10.881km jsme hladce přistáli na singapurském letišti Changi.

Je považováno za jedno z nejkrásnějších na světě. Prý čtyři hodiny na jeho obdivování nestačí.

Bádání si necháme v čase před odletem na Krabi. Teď už nás čekají krásy Singapuru.

Singapur patří do čtveřice asijských zemí, s nejrychleji rostoucí ekonomikou od 60 let.

Tyto země se nazývají asijští tygři nebo draci.

Dáte zbylé tři? Já uhodla jen jednoho.

 
 Ve čtyři hodiny odpoledne procházíme imigračními turnikety na letišti v Changi. Ted už jen sehnat vstup do metra, jehož název "SMRT" nelze na ulici přehlédnout. Při koupi jízdenek přemýšlím nahlas, proč jsem tolik času věnovala plánování cesty? Prý:1/ Imigrační vytiskne každému potvrzení o vstupu do země, který musí odevzdat při návratu. Turniket nám nic nevyplivnul. Asi už není cesty zpět. 2/ Nevyplatí se 3 denní tiket do metra, ale jednosměrný lístek. Jednosměrný lístek neexistuje, takže platíme 3 denní. 3/ Jízdní permice je na vratnou zálohu. Paní u přepážky s námi nesouhlasí. 4/ Data nejsou potřeba. Všude jsou volné wifi. Dovolená bez internetu není špatná. Myslím, že wifi ráno a večer na pokoji stačí. Škoda, že kluci se mnou nesdílí stejný názor. Ubytování, které jsem vybrala, je kousek od centra a oproti jiným super levné. Jakmile vstoupíme dovnitř, je mi jasné, že za tohle ubytko plusové body nezískám. "Kluci, vybírala jsem mezi Marinou za 12 tisíc na noc a tímhle za 3200 na dvě noci. Rozhodnutí to nebylo lehké, tak jsem si hodila korunou," shrnu rychle bez možnosti otázek. "Jedeme přece za zážitky a né za ubytováním. Ne?" Naštěstí jsou oba v pohodě a místnost s palandou, bez okna a společnou sprchou na patře, přijímají bez řečí. Pan domácí nám sděluje, že teplá sprcha teče v patře. Vydávám se jí hledat, ale na žádné z očíslovaných dveří se neodvažuji zaklepat. Jen blázen by se v Asii sprchoval teplou vodou. Naše hladová bříška už se hlasitě hlásí o svá práva. Vybíráme jídla z prvního streetfoodu vedle ubytování. Tak bohužel se výběr nepovedl ani jednomu z nás. Misky s rýží byly nejlepší. Začíná se stmívat a okolo nás se rozsvicují milióny světýlek v singapurských ulicích. Singapur je známý svou věčnou rivalitou o všemožná prvenství s Dubají. Oběma městům dominují nablýskané mrakodrapy tyčící se k nebesům, luxusní obchody a drahé hotely. Singapur si ovšem drží před Dubají prvenství v konceptu nazvaném, Město zasazené do zeleně. Tráva, keře, kytky, stromy a palmy jsou vidět na každém kroku. Vystupujeme z metra na stanici Gardens by the bay. Do této části města míří turisti, aby si prohlédli obrovské umělé stromy uprostřed rozlehlého parku s jezerem, v jehož vodní hladině se odráží hotel Marina Bay Sands. Návrh izraelsko-kanadského architekta byl otevřen v roce 2010 a tato "loď" ukrývá v kasino-hotelovém resortu na 2561 pokojů. 150 metrů dlouhý bazén nabízí hostům tolik vyhledávaný výhled na město z 200 metrové výšky. My bereme zavděk výhledem na tuto impozantní stavbu z mravenčí perspektivy. Poslední dnešní zastávka plní můj sen, který jsem si pro Singapur vysnila. V 19:45 a ve 20:45 roztančí miliony barevných světýlek koruny umělých stromů v zahradách. Na 20 minut si leháme na teplé obruby záhonů. Stromy, jejichž koruny se stávají jevištěm, nám nabízejí nezapomenutelný zážitek. Nad námi se rozprostírá živé plátno z větví a listů, které se třpytí v rytmu hudby a barvách reflektorů. Je to nádherný zážitek, který nám zůstane navždy.

Kvůli sedmihodinovému posunu a chybějícího okna v pokoji jsme se vzbudili v jedenáct hodin. Nenařídit si budíka, když nás ráno nemůžou vytáhnout sluneční paprsky z postelí, byla velká chyba. Dnešní návštěvou Indické čtvrti vyřešíme snídani i oběd zároveň. Kousek od metra nacházíme Tekka centrum, které je indickou tržnicí. Přízemí je zaplněno malými stánky, kde se na horkých plotnách a v pecích připravují jídla s intenzivním indickým kořením. Typickým jsou kurkuma, koriandr, kmín, chilli, papričky, zázvor, kardamom a další. Prochazime mezi stánky, od kterých nás lákají kuchaři - jejich majitelé a výrazné vůně si hrají s našimi chuťovými pohárky. Nakonec si každý vybíráme jídlo u jiného prodejce. Kromě vynikajícího jídla jsem si užila pohled na přípravu tradičního chleba Naan. Jedna se o placku s bramborového těsta, která se peče na stěnách hliněné pece zvané Tandoor. Placky jsou okořeněné česnekem, koriandrem nebo jiným kořením. V dalším je prochazka indickou čtvrtí, ale maminka nezkontrolovala Máti obuv. Chce se mi říct nahlas: "Máťa jde v bačkůrkách". Vyrazil v crocsech a boční gumový cvoček mu udělal pořádný puchýř. Jelikož máme před sebou nabitý odpolední program, rušíme procházku Indií a vracíme se pro tenisky. Asi o hodinu později vystupujeme z metra přímo u botanické zahrady. Do zahrady, která patří k nejnavstevovanejsim na světě a je zapsána na seznamu UNESCO je vstup zdarma. Od roku 1859 sem byly postupně vysazovány nádherné stromy, keře, květiny a sbírka orchideí. Ptačí zpěv je tak hlasitý, že je podezíráme s umístěním reproduktorů mimo náš zrak. Stoupáme po úzkém chodníčku, který je lemován hustým křovím. Téďa náhle vykřikne a uskočí na stranu, přičemž nás oba málem povalí na cestu. Z koruny stromu spadl přímo vedle něho úzký zelený had. AI mi podle fotky sdělila, že se pravděpodobně jedná o neškodného hada Oriental Wip, tak ji budu věřit, ale pohlazení se ode mě nedočká. Díky hlučnému chroupání objevují kluci po chvíli veverku. Právě svačí na stromu Pongamia. Lusky jsou hnědě zbarvené a uvnitř ukrývají vždy jedno semeno. "Held mami, tu bys objevila možná i ty," jejich smích je nakažlivý. "Podle chroupáni by ji našel i slepej." Drzé to. Příště je nechám doma a budou uklízet sníh. Během procházky ještě kluci nachází černou labuť, kohouta ve větvích (ja našla jen toho na zemi), želvy, ryby, žáby a varana. Z hebkých, zelených koberců přecházíme na naleštěnou dlažbu a mizíme v metru. Je čas najít Merliona! Promenádou se dostáváme k zátoce, v jejíž vodní hladině se odráží tři elegantní věže. Loď nad nimi vypadá jako by byla připravena k plavbě. Stejně tak své lesklé věže odrážejí v hladině blízké mrakodrapy. Merliona hledáme očima. Někde tu musí být. Je a s ním dav turistů s telefony v prstech. Téměř 9 metrů bílá socha, která má hlavu lva a a druhou polovinu ryby, je národním symbolem Singapuru. Lev chrlící vodu láká davy turistů k pořízení fotky. Ani my nejsme výjimkou. Dnešní večer zakončujeme třešničkou na dortu. Náhodou objevujeme národní muzeum, kde je aktuálně volný vstup a paní u vchodu nám doporučuje kromě prohlídky exponátů také pohled ze střechy budovy. Máme za sebou další povedený den. Ted už ovšem do studené sprchy, nařídit budíka a spát.

V noci se rozloučíme se singapurským městským státem, ale teď máme ještě celý den před sebou!Včera jsme chodili kolem maríny za tmy. Dnes stejnou část projdeme za denního světla. Jako první vstupujeme do kamenné prodejny Applu v obchodním centru, na jejímž konci nastupujeme na eskalátor a vyjíždíme do prosklené kopule druhé části prodejny. Tahle nadčasová koule byla otevřena v roce 2024. Jejích 114 zakřivených skleněných dílů se ve dne odráží ve vodní hladině zátoky, na které je umístěna a v noci si pohrává s barevnými odstíny koule. iPhone 16 není v rozpočtu, takže můžeme pokračovat k další budově ve tvaru bílého lotosového květu. Jedná se o moderní muzeum vědy a umění. Ještě nakoukneme do obchodního centra Marina Bay Sands, kde jsou vedle sebe naskládány obchody nejluxusnějších světových značek a pokračujeme po pobřeží s výhledem na město.Na větší část odpoledne jsme si naplánovali průzkum Zahrad "Gardens by the Bay" a jejich superstromů, které nám dělaly společnost první večer v Singapuru. Zahrady jsou rozděleny do tří na sebe navazujících částí. Jižní, východní a centrální. Singapurskou národní květinou je orchidej Vanda. Jižní část zahrady tvoří ucelený koncept této nádherné květiny. Terén znázorňuje listy, cesty jsou výhonky, vodní kanály její kořeny a superstromy její květy. Za nemalé vstupné si kupujeme vstupenky do jednoho z 18 superstromů a do největšího skleníku na světě. Z nejvyššího stromu Supertree Observatory si z měkoučké zelené střechy prohlížíme Singapur i klidnou mořskou hladinu, z 50 metrové výšky. Obrovské kontejnerové lodě jsou rozházeny na mořské hladině jako hlavičky barevných napínáčků na nástěnce. V Singapuru se díky jeho strategické poloze, střetávají evropské a asijské námořní cesty. Je druhým největším přístavem světa v počtu přepravených kontejnerů. Všech okolních pět míst zabírá jedna jediná země. Že víte která? 👍Superstrom nás zaujímá nejen úžasnými výhledy, ale i cesta výtahem. Nad hlavami nám ubíhá projekce, která imituje cestu rozkvetlou krajinou. Nádhernou zahradou podél vodního kanálu přicházíme ke dvěma skleníkům. Ten rozměrově menší se jmenuje Flower Dome a uvnitř ukrývá květinové pole a osm zahrad, včetně Baobabů i olivového háje. My volíme menší, ale vyšší skleník jménem Cloud Forest, protože ukrývá druhý největší vnitřní vodopád na světě. A kde je ten první? 🤪35 metrů vysoký vodopád padá z uměle vytvořené hory, která je pokryta mechy, kapradinami, květinami, keři, stromy, masožravkami a nádhernými orchidejemi s obrovskými, barevně vybarvenými květy. Hned po vstupu s úsměvem pozorujeme návštěvníky, kteří se vrhají pod osvěžující spršku u vodopádu. Samozřejmě, že neváháme ani vteřinu. Vyjíždíme výtahem až ke stropu a odtud postupně sestupujeme okružní cestou s různými tématickými místnostmi zpět k hlubině vodopádu. Vysoká vlhkost ve skleníku se odráží na cestičkách, které místy fakt kloužou. "Škoda, že nemám brusle," prohlašuje Máťa a díky crocsům se jediným sklouznutím posunuje o další metry před nás. "Jak tě brácha znám, tak si brzo rozbiješ hubu," zakroutí nad ním Téďa hlavou. Tak se vracím z jedné z visuté vyhlídky a Máťa sedí na podlaze u stěny a drží si obě kolena. "No, pěkný" kouká na něho Téďa. "Sice sis nerozbil hubu, ale kolena sis zmasakroval slušně." Na další větu: "Šikovnej po mamince," nereaguji. Mohli by být zranění oba, ale stačí jeden. Takže zbytek cesty dolů a na metro je ve šnečím tempu. I dnes bude třešnička na dortu. Metrem přijíždíme k "Hawker streets", kde je pod jednou střechou, ve dvou oddělených chodbách, množství stánkových restaurací. Mají mnoho kulinářských ocenění a některé i Michellinskou hvězdu. I když je tady hlava na hlavě, celá hala je čistá a rozmanitosti vůní nás přitahují k stánkům jako magnet. Máťa si vystojí 20 minutovou frontu na skvělou kachnu s nudlemi. Téďa a já, volíme thajské pokrmy. Všechno jídlo je víc než luxusní. Shodujeme se, že tady bychom mohli strávit zbytek dovolený. Majitel jedné z restaurací se mě ptal, odkud jsme. Řekla jsem mu to, načež mi odpověděl větou, které jsem nerozuměla, ale připomínala mi polštinu. Tak jsem mu řekla: "To je polsky". Jelikož mojí odpověď s úsměvem asi pětkrát zopakoval, myslím, že teď každého Čecha bude zdravit pozdravem: "To je polsky". 😂Sluníčko se chystá k spánku a my přejíždíme na letiště. Do letu nám zbývají čtyři hodiny a není to tím, že potřebujeme delší dobu na odbavení. Čeká nás největší vnitřní vodopád na světě!Letiště Changi tvoří několik terminálů a obrovský skleník Jewel, kterým projíždí vlak terminály spojující. Pohled z okýnek vozu, na vodu mizející v hluboké jámě, musí být nezapomenutelným zážitkem. Ale my si necháváme jízdu na příště. Nemůžeme si vystřílet všechny žolíky najednou. V odletové hale nás čeká ještě jeden vodopád. Hřmějící voda se vrhá dolů přes obrovské kameny a při dopadu se s ohlušujícím rámusem rozstříkne do výšky a do stran. Pohled na "Water-wall" je dechberoucí projekcí na zdi haly. Dnešní den se chýlí ke konci. S letadlem Embraer opouštíme Singapur, padáme do sedadel a všichni usínáme chvíli po vzletu. Před půlnocí nás přivítá ostrůvek Krabi v Thajském království. Kluci se konečně dočkají písečné pláže a teplého moře.